Jak účinně chránit střechu před přírodními živly?

Návrhem a konstrukcí střechy práce nekončí. Neméně důležitá je její ochrana před přírodními živly; zejména v zimním období, kdy hrozí sesuvy sněhu či zatékání. Máte kvůli blížící se zimě obavy o svou střechu nad hlavou? Přinášíme vám několik rad, jak se vypořádat s přírodními živly, zejména s vodou, resp. sněhem.
JAK ÚČINNĚ CHRÁNIT STŘECHU PŘED PŘÍRODNÍMI ŽIVLY?

Z hlediska problematiky přírodních živlů a jejich možných nežádoucích účinků je střecha jedním z nejvíce namáhaných částí domu. V případě rekonstrukce či konstrukce nové střechy je nutno s těmito faktory počítat a udělat vhodná opatření. Jakou střešní krytinu tedy zvolit? 

sedlové střechy faq 3

Rychlá navigace

Voda versus střecha

Voda versus střecha

Voda je nepřítelem střech v jakémkoli skupenství:

  • pevném: v podobě těžkého sněhu a rozpínajícího se ledu,

  • plynném: v podobě zkondenzované vlhkosti vznikající při střídání teplot,

  • kapalném: v podobě roztátého sněhu či ledu.

Důležitá je v tomto ohledu přítomnost funkčního odvodňovacího systému. Nejprve je zapotřebí kontrola uchycení tašek v namáhaných místech, tedy v úžlabí a nároží, a rovněž je vhodné vyčištění drážek klempířských prvků a revize prostupujících systémových prvků.

V jednom z našich článků – Proč je při práci na střeše důležité použití bezpečnostních prvků – jsme vás informovali o nutnosti přítomnosti různých prvků k zajištění bezpečného pohybu na střeše, z nichž jsou některé povinné na základě norem. Důrazně vám jejich aplikaci doporučujeme, jelikož do střechy nejčastěji zatéká právě v místech napojení krytiny na komíny, anténové stožáry apod.

deštník tašky

Ochrana proti sněhu

Co se sněhové nadílky na střeše týče, je třeba poukázat na určité aspekty ploché střechy, u níž se setkáváme s vyššími nároky na péči a údržbu, neboť se na střechách sníh kupí, vlivem teplotních výkyvů povoluje a poté opětovně tuhne, přičemž odtává velmi pomalu V horských oblastech jsou na krytinu kladeny odlišné nároky než v nížinných oblastech.

V souvislosti s nadcházejícím ročním obdobím se nyní zaměříme na ochranu před sněhem s důrazem na sjíždějící laviny či návěje, kdy jsou využívány sněhové zábrany a sněholamy. Prvky se umisťují zejména do okapové části, nad balkóny, vchody či francouzská okna. Správná protisněhová ochrana dosahuje optimálního účinku, je-li rozmístěna po celé ploše střechy.

Sněhové háky

Protisněhové háky chrání krytinu před následky sesuvu zmrzlého sněhu a ledu, avšak nezabrání sesuvu nekompaktní sněhové pokrývky. Používají se v kombinaci se protisněhovými taškami. Umisťují se do 2.řady tašek od okapní hrany dle doporučeného schématu pro příslušný model tašky v závislosti na sklonu střechy a zatížení sněhem (Mapa sněhových oblastí na území ČR).

jak účinně chránit 3

Sněholamy

Sněholamy  brání sesuvu sněhu přes okap na komunikace či na níže ležící stavební konstrukce. Jsou tvořeny trubkovými či mřížovými zachytávači, které zabraňují sesuvu velké masy sněhu či ledu ze střechy.Pro dosažení maximální možné úrovně bezpečnosti je vhodné výše uvedené systémy kombinovat, protože sněholam nezabrání sesuvu masy zmrzlého, již  kompaktního sněhu a stává se sám o sobě sněhem ohroženou konstrukcí.

sněholamy

Rekonstrukce či stavba nové střechy je velmi nákladnou záležitostí. Je proto vhodné při jejím návrhu zvážit všechny podstatné faktory, jež mohou negativním způsobem ovlivnit funkčnost střechy. Vzhledem k tomu, že možné přírodní jevy se často jen obtížně předpovídají, je tu prevence na místě. Ať už se jedná o jakkoli odolnou krytinu, i v případě té nejlepší z nich je vhodné stav střechy pravidelně monitorovat, a to zejména s pomocí odborníků.

Odoláme větru

Působení větru a přichycení střešních tašek

Síla větru působící na střechu se liší v závislosti na rychlosti a směru větru, expozici a výšce hřebene, tvaru a sklonu střechy, okolním terénu, umístění objektu vůči okolní zástavbě apod. Na střešní plášť působí vítr silou, která je úměrná jeho rychlosti. Tato síla se projevuje:

  • tlakovými silami,

  • sáním (vítr střechu vytahuje),

  • smykovými silami (když se snaží střechu posunout),

  • kombinací všech výše uvedených způsobů.


Větší sklon střechy lépe odolává větru

Když přemýšlíme o výběru řešení upevnění střešních tašek, je třeba myslet nejen na to, jak moc fouká vítr. Je důležité také zvážit sklon střechy. Střechy s vyšším sklonem jsou obecně bezpečnější a odolnější proti větru. Větší překrytí tašek není tak účinné jako větší sklon střechy. Střechy s nižším sklonem jsou více náchylné k větrnému sání.


Norma pro zatížení střešní konstrukce větrem

Přesné určení zatížení a z toho odvozené přichycení tašek se vypočítá dle ČSN EN 1991-2-4 Zatížení konstrukcí – Zatížení větrem, její součástí je i mapa větrných oblastí ČR. Prokázání vhodnosti připevnění podrobným výpočtem podle ČSN EN 1991 - 1 je nezbytné u:

  • Budov nacházející se v oblastech s vyšší výchozí základní rychlostí větru než 25 m/s (větrové oblasti III, IV a V dle ČSN EN 1991 - 1 - 4), viz. mapa větrových oblastí.

  • Otevřených budov s otevřenou podstřešní konstrukcí. Za otevřenou se považuje budova, ve které je pod krytinou vnitřní prostor propojený s exteriérem (např. vraty). V takovém případě se v namáhání krytiny plně uplatní kromě sání větru také přetlak větru proniklého do vnitřního prostoru. Proto je třeba vždy navrhnout připevnění krytiny na základě podrobného výpočtu zatížení dle ČSN EN 1991-1-4.

  • Budov na exponovaném místě.

  • Budov se sklonem střechy menších než 10°.

Budovy, které stojí na rozhraní dvou větrových oblastí, jsou vždy posuzovány podle účinků vyšší větrové oblasti. Tabulky pro nutné přichycení tašek jsou uváděny v Pravidlech pro navrhování a provádění střech vydané CKPT Čech a Moravy.


Přichycení tašek v ploše

Při sklonu střechy nad 75° musí byt připevněna každá taška vrutem s protikorozní úpravou a zároveň i stranovou příchytkou.
Při sklonu střechy nad 60° a tam, kde lze očekávat extrémní účinky větru i při nižších sklonech musí být připevněna každá taška stranovou příchytkou.
Pro sklon střechy 12° - 60° se připevnění stanoví podle tabulek. (viz. Montážní návod zajištění proti větru)


Pravidla připevnění střešních tašek

Tato základní pravidla stanovují minimální požadavky na zajištění krytiny před působením větru. Jejich respektování nezbavuje projektanta či zhotovitele zodpovědnosti v případě škod způsobených povětrnostními vlivy. Základní způsoby připevnění (1:3, 1:2, 1:1, bez příchytek) se volí s ohledem na výšku hřebene nad terénem, tvar a sklon střechy, druh střešní konstrukce, okraje, rohy a vnitřní prostupy.

Základní způsob připevnění tašek
  • Nezávisle na sklonu střechy musí být u štítu připevněna každá krajová taška dvěma hřebíky s protikorozní úpravou nebo dvěma vruty s protikorozní úpravou.

  • Nezávisle na sklonu střechy musí být v okapní hraně připevněna každá taška.

  • V hřebeni a nároží musí být připevněn každý hřebenáč a každá taška nejméně jedním vrutem nebo hřebíkem s protikorozní úpravou a zároveň příchytkou hřebenáče k hřebenové/nárožní lati. (Platí i pro kladení do malty, zejména pro nároží se sklonem větším než 30°)

  • Nezávisle na sklonu musí být u pultu připevněna každá taška pultu vrutem k závěsné lati a stranovou příchytkou ke druhé lati odshora položené závěsné lati.

  • Nezávisle na sklonu musí být připevněna každá řezaná taška nejméně jedním hřebíkem nebo vrutem s protikorozní úpravou, příp. příchytkou pro řezané tašky nebo pozinkovaným vázacím drátem silným min. 1 mm.

  • Nezávisle na sklonu střechy musí být připevněna každá taška, která tvoří vnitřní obrys střechy, např. kolem lemovaní komínů, střešních oken apod.


Zajištění tašek proti větru

K upevnění tašek se v souladu s druhem krytiny používají vruty či speciální příchytky a jako pomocné prostředky v detailech hřebíky a dráty. Příchytky z pozinkované oceli slouží k upevnění profilovaných střešních tašek a k dodatečnému připevnění tvarovek a doplňkových tašek. Jejich přehled naleznete zde.